30.4.2022

Rostlinná dieta spočívá v bytí v izolaci v přírodě, v konzumaci čisté stravy bez soli, cukru, ovoce a koření, a v pravidelném pití odvaru z mistrovských rostlin, připravených maestrem.

Trávení nesoleného, jednoduchého jídla složeného z obilovin, luštěnin a zeleniny tělu pomáhá zbavit se nasbíraných nečistot a nechtěných zásob. Může se tak odlehčit a otevřít se ozdravným procesům. 

Potrava je tak nevýrazná, že se mohu věnovat jiným, v tento moment důležitějším věcem. “Servírujeme jídlo jen proto, abyste nepadli”, pravila Rachel, když jsem ohrnula nos nad další porcí nesolené quinoy. Bez vnějších stimulací ve formě zábavného jídla mohu přesunout pozornost dovnitř, třeba i k tomu vzteku, který ve mně vzbuzuje ranní polévka. 

Sžívání se s pralesem je návrat k přirozenému biorytmu, který je sám o sobě pro mé uspěchané evropské tělo balzámem. 

Na pozadí zvuků a klidu přírody se moje hlava i tělo uvolní, a je možné se do sebe lépe ponořit. Proces sestupu do hlubin psýché je pak o to jednodušší, a mohu se tak zabývat jmenováním dynamik a bolestí, které potřebují pozornost a světlo vědomí.

Čas strávený v klidu náruče pralesa už je sám o sobě léčivý. Odpočinek, dostatek spánku a pravidelné procházky pro vodu bez nutnosti něco produktivního dělat či zařizovat je prvních pár dní nezvyklých, ale pak už jsem ochotná v hamace bydlet celý den. Většinou pak zjistím, kolik je vlastně kolem mě života, a počítám, kolik se kolem mě za den mihne komárů.

Bez vyrušování, debatování s lidmi, distrakcí ve formě každodenní rutiny a práce mohu zjistit, že sama před sebou neuteču. Všechny potlačené, neviděné, neurčité myšlenky a dynamiky mají možnost vykouknout na povrch, a já se jimi mohu zabývat. 

Je také vhodné se dostat do stavu “lehké mysli”, abych mohla lépe naslouchat jazyku rostlin, který bývá velmi tichý, subtilní. Komunikují jemně, pomocí vizí, pocitů a snů. Rostliny vždy čekají, až se člověk dostane do určitého receptivního klidu. O pozornost vás neprosí. 

K léčení s bylinami je vhodné zaujmout zodpovědný přístup, který je diametrálně odlišný od evropského zažitého modelu “doktor mi dá pilulku, která můj neduh vyléčí”. Rostlinná dieta je hlavně o disciplíně. Nikdo mě nekontroluje, zda bylinku užívám, věnuji se sama sobě a dodržuji dietní režim. V pralese platí jednoduchá rovnice, kolik do léčení dám, tolik dostanu zpět.

Maestro velmi dobře pozná, že nezpíváte tu píseň, kterou vám dal. Po druhé už vás na to upozorňovat nebude, protože je mu to vlastně víceméně jedno. Vaše léčení, vaše zodpovědnost. 

Maestro zde nemá roli lékaře, který pacienta prosí, aby jeho léčení přijal. Může nám pomoci tehdy, když své přání myslíme vážně. Pak nám podá pomocnou ruku, uvaří bylinný odvar, provede hlubokým léčením s medicínou a vydá doporučení, které může pomoci s další integrací. 

Je pouze na mě, zda nabízenou pomoc přijmu, naleznu kdesi v sobě sílu, pokoru, upřímné přání a někde z hlubin svého já vykutám zodpovědnost sama za sebe a své procesy. 

Pak už je cesta otevřena, jen před sebou neutéct. Bývá to těžké, občas nesnesitelně, ale zároveň za vším vnímám nekonečnou laskavost a lásku, se kterou mě celé stvoření chová. Postupem času jsem zjistila, že jediná osoba která mi ubližuje jsem já, a vnější projevy jsou jen dokonalým odrazem mé vnitřní krajiny. Všechno chce abych se měla dobře, tak je třeba sundat ty ztrouchnivělé ploty, udělat si místo, generální úklid a nechat to plynout. A o důvěře v život zase v příštím článku. 

Zpět na výpis textů>