DYNAMIKA NARCIS - OBĚŤ
DYNAMIKA NARCIS - OBĚŤ
Embedded Files
Každý má v sobě kus narcisa a kus oběti.
Každý má v sobě kus narcisa a kus oběti.
Připadá mi, že být odpojený od emocí a ukazovat kolem sebe / anebo si všechno brát na hrb za vinu, je součást lidského kolektivního dědictví.
Celosvětově.
Děti to nasávají již s mateřským mlékem, s chováním svých sploditelů. Nemají se kde učit zdravé modely chování, protože je žije málokdo.
Celý náš socio-politicko-ekonomický systém je postavený na dynamice narcis - oběť. Systém je aplikovaný, a lidé se pod ním krčí a hrbí, nesou jej, aby měli prchavý pocit bezpečí, že je o ně “postaráno”.
Posledních asi všici, co se otočili v mojí terapeutické místnosti, se mnou řešili narcisitické chování svých rodičů a partnerů, a vyprávěli mi, jaké z toho mají psychické a zdravotní obtíže.
Fakt netuším, kde jsem nabrala toto zasvěcení. Evidentně ze svojí rodiny. Všichni prarodiče byly naprosto ukázkové narcoběti.
Černá chapadla manipulace, agrese a nasraných bab-předkyň cídím pomocí hardcorového amazonského šamanismu doteď.
Já na ty svoje pacienty pak koukám, a nevím. Nikdo neví, co s tím. Chytré knížky a oštemplovaní lidé vám přesně vysvětlí princip, ale pacientovi je to k prdu. Pořád to žije.
Každá oběť je zároveň narcis, protože svým chováním vyžaduje, aby jí někdo ubližoval, neboť je to jediné, co zná.
Každý narcis je zároveň oběť, protože mu tolik ubližovali, až se zcela odpojil od své empatie. Proto svojí totální slepotou ubližuje všem kolem sebe, protože je to jediné, co zná.
Poslední případ jsem viděla teď o víkendu u kamarádky, která si vybrala narcisa. Velmi latentního, na první poslech vědomá osoba, co o věcech přemýšlí.
Do té doby, než jsem tam přijela na návštěvu, a píchla do vosího hnízda, protože jsem hyper empat, co narcise vycítí na kilometry daleko.
Latentní chlap začal být agresivní, emočně, slovně, psychicky. Kamarádka s čerstvým miminkem kouká.
Agresivní narcistní mužské toxické energie se bojím, protože kvůli nedostatku emocí netvoří záklopku fyzickému a psychickému násilí, takže jsem vyfičela pryč.
Otázka se nabízí, co propána s tím?
Nejdříve je třeba si přiznat, že narcisa nespasíš ani tím největším omylem. Snažit se o to můžeš, za cenu své drahocenné životní energie.
Narcistní člověk si není schopen přiznat vůbec nic. Takový exemplář potřebuje od života obrovský kopanec, aby mu přeplo v hlavě, a šel se léčit.
Pak může začít postupně vypouštět černotu odmítnutí od svých sploditelů. Má před sebou práci na mnoho zrození. Většinou si schovávají nepěknou rodovou historii. Rodiče narcisů umírají na odporné rakoviny.
Narcis je zde primárně od toho, aby se oběť konečně strašně nasrala, narcisa kopla do prdele, vyhrabala z bahna zapomnění svoje sebevědomí, a šla žít bez něj. I za cenu bolestných ztrát.
Oběť se musí vzdát svého utrpení, a převzít za sebe zodpovědnost. Vylézt z díry vlastní submise, a začít se starat o sebe.
Toto je velmi jednoduše řečeno. V reálu je se tento proces táhne několik dekád, spolu s hloubkovým léčením svých rodových dědictví.
Ráda bych, aby se rozpadla ta stará pravidla typu, že musíš za každou cenu držet rodinu. A tolerovat svého násilnického odporného manžela, jenom protože s ním máš dítě.
Nebo protože ten kokot v sobě má jiskřičku lásky, kterou tam s nadějí vidíš. A snažíš se ho spravit, protože máš syndrom spasitelky.
Je třeba říci, že i ženské dovedou být násilnické, manipulativní a odporné.
Přála bych si, aby ženy i muži našli v sobě i ve svých vztazích svobodu.
Page updated
Google Sites
Report abuse