30.6.2022

Ve dne i v noci si nás přebere uvítací procesí, čapne nám tašky a batohy, a přes hřiště a koupací jezírka nás zavede přímo k Franciscovi, kterého byste skoro přehlédli, protože je malý a nenápadný. Poznáte ho dle znělého hlasu a přirozené autority, kterou kolem sebe šíří na kilometry. Kromě komárů ho tam poslouchá úplně všechno. 

Po krátkém uvítání a organizačních informacích (typu, kam dát špinavé prádlo, kde je pitná voda, kdy dostanete jídlo a toaleťák se nehází do záchoda) budeme doprovozeni do našich tamb, jednomístných chatek s postelí, hamakou, stolem a toaletou. Provázek na sušení prádla, napnut na terásce, poslouží jako šatník. 

Jídlo dostaneme v devět ráno a ve tři odpoledne. Pokrm je bez soli, cukru, koření. Většinou se jedná o kombinace hrachu, quinoi, rýže, vajec, brambor, řepy, sem tam mrkve nebo plantanu, občas je avokádo, rybka nebo špagety. 

„Jídlo při dietě máte proto, abyste nepadli“, odpověděl maestro na komentář ohledně nedostatečné chuťové variace včerejšího oběda. 

První chvíle na samotce v tambu jsou nezapomenutelné. Koukáme do zeleně, slyšíme symfonie zvuků, je nám teplo a zjišťujeme, že začínáme nepotřebovat vůbec nic. Zhoupneme se na záchodě (vlhko a termiti dělají pro podlahu své), opláchneme se, rozsvítíme svíčku, protože elektřina není. Jak se stmívá, tak se zvuky proměňují, jsou hlasitější, už nepoznáme, co jsou žáby a co ptáci. Chvíli přemýšlíme, jak v tom randálu proboha usneme, abychom zjistili, že nás prales unese do spánku rychleji než maminčina ukolébavka. 

Druhý den jsme pozváni k přípravné parfémové koupeli. V plavkách se dostavíme k rybníčku, kde nám maestro na hlavu vyklopí vodu s květy. Musíme si s ní pořádně umýt obličej. Poté se v pralesních chrámu alias maloce posadíme na sedátko, a maestro nás řádně očistí tabákovým kouřem. Následuje důkladné ometlení parfémem, nádhernou voňavou medicínou, která se pije kůží. Jsme očištěni a připraveni na první setkání s ayahuascou. 

V den ceremonie se pouze snídá, po druhé hodině už stejně nemáme na nic chuť. Naše tělo tuší, že se něco chystá. Během dne se pravidelně chodíme houpat na toaletu, naše střeva také tuší, že se něco chystá. Kolem šesté večerní už je hutná atmosféra přímo hmatatelná.

Před setměním se odebereme do maloky a vyčkáváme příchod maestra. Je vhodné si předem zjistit, kde se nachází toalety. Maestro nás nejdřív obejde, očistí tabákovým kouřem, Francisco každému říká osobní zprávu, popřípadě prolog na téma „důvěra v medicínu“. Začátečníci nejprve dostanou čtvrtku, bohatě to stačí. Prales nabírá na intenzitě, už je tma, maestro začíná zpívat, máme dojem, že je mu nejmíň 150 let. 

Ceremonie trvá dvě a půl hodiny, pak se intenzita sníží a zjistíme, že to máme za sebou. Maestro na nás mrkne, zjistí, jestli žijeme, a popřeje dobrou noc. Cítíme se v bezpečí i bez jeho přítomnosti, dohlíží na nás zdálky, a v případě potřeby zasáhne. Práce nekončí, medicína pokračuje. Můžeme ještě chvíli zůstat sedět nebo se vydat na cestu domů živým pralesem. Ayahuasca je empatogen, otevírá a zbystřuje vědomí, nechává nás nahlédnout za oponu reality, do svého světa. To nám dojde, když na nás cestou začnou mávat lístečky chacruny, a máme dojem, že na nás něco kouká. To není jen dojem, zvědavě na nás kouká úplně všechno. S velikou pralesní láskou. 

Možná usneme, ale spíš se budeme tak lucidně kolébat a přehrávat si zážitky z večera. Uvidíme světýlka, linky, obrázky. Prales nám bude hrát do ouška, při uvolnění těla se medicína možná ještě rozjede. 

Ráno se probudíme k ranní polévce, a odebereme se na společnou schůzku. Maestro si poslechne naše zážitky, a pokud se to hodí, tak nám k tomu něco řekne. Nejprve dostaneme odvar z bylinky ajosachy, která čistí energetický systém, uzemňuje, uklidňuje. Pije se každý den v osm ráno a ve čtyři odpoledne. Skvěle se po ní spí, někdy i dvanáct hodin denně. 

Ceremonie se konají v úterý a v pátek, mezičas lidé tráví procházkami, koupelí v jezírku, cvičením, meditací, spánkem a hlubokou sebereflexí. Je důležité být sám se sebou, věnovat pozornost tomu, co vyvstane z hlubin psýché, a žádá si pozornost. Čím větší disciplínu člověk má, tím lepší má dieta výsledky. Pobytem v pralese se člověk dostává do pomalejšího módu, nemusí nikam spěchat, může se naladit na biorytmus přírody a tím pádem i na svůj. Chodí spát v osm večer a vstává v šest ráno. 

Během další ceremonie se k nám přihlásí nová bylinka, maestro sdělí její jméno. Půjdeme si ji společně prohlédnout, okouřit ji, poprosit o lístečky k uvaření odvaru, poděkovat jí. Maestro nám druhý den přinese džbánek s tekutinou, kterou si odneseme k sobě do tamba. Budeme ji pít dvakrát denně, ráno a odpoledne. Odvar je silný, připravený z velkého množství materiálu. K čaji možná dostaneme i posvátnou píseň, ikaro, které je vhodné se naučit a k pití si ho zpívat.

Další ceremonie s ayahuascou zesílí účinky dietované rostliny, i celý proces léčení. Ven jdou těžké energie, vzteky, smutky, bolení. Zdají se nám sny, začínáme více vnímat své tělo i přírodu. K bylinné dietě je třeba ticho, klid, čistá strava a disciplína. Čím čistší tělo, tím lépe spirity a jejich šepot uslyšíte. Rostlinné alkaloidy, harmalíny a další látky se dostanou do tkání našeho těla, pracují, čistí, pomáhají. Tisíciletá učení šamanů o spirituálním účinku rostlin je západní vědou zcela nepopsaná.

S každou ceremonií se dostáváme hlouběji, zároveň se odlehčujeme, pročišťujeme, je nám čím dál tím lépe. Tělo i mysl se rovnají do své základní, blažené matrice. Celý proces je velmi laskavý, trpělivý, dle našeho tempa. Nikdo na nás nepospíchá. Na šestou ceremonii už se vyloženě těšíme, babička nás vítá, a s radostí vám ukazuje svůj svět divů a zázraků. 

Dochází nám, jak je náš život požehnaný a posvátný. Stojíme ve své venkovní “sprše“, lijeme si vodu na hlavu, koukáme u toho do lesa, a nejraději bychom tady zůstali. Západní svět s jeho vymoženostmi nám připadá vzdálený. Tady stačí kartáček na zuby, kalhoty a dvě trička, brambora k obědu, hlavně že jsme venku a dýcháme ten krásný voňavý vzduch. 

Připadáme si jiní, více sami sebou. Pobyt v pralese a vše, co jsme zažili, s námi bude už napořád. Proces léčení bude pokračovat další roky. Prošli jsme hlubokou vnitřní přestavbou, teď se začne předělávat náš život. 

Pozorujeme, co všechno chceme jinak. Prvních pár týdnů po návratu není dobré dělat zbrklá životní rozhodnutí. Další dva týdny je vhodné držet lehkou dietu, bez masa, alkoholu a kávy. Neuvádět se do přílišného stresu, jemně vplout do své obvyklé rutiny. 

Spíše dříve nežli později nám babička otevře pár neočekávaných dveří, aby se nám lepe žilo, bylo. 

Zpět na výpis textů>